Internet je zdrojem takřka neomezeného množství informací a to, co na něm můžete najít nebo naopak sdílet, prochází jen velmi omezenou kontrolou. S velkou svobodou tak přichází na řadu velká zodpovědnost, která je důležitá nejen u nejmenších uživatelů.
Nejmenší děti by měly mít na internetu svého průvodce. Ten jim může pomoci nejen s ovládáním a výběrem obsahu, ale také nejlépe dohlédne na to, že se (třeba jen omylem kliknutím na nejrůznější reklamní bannery) nedostanou na webové stránky, které by je mohly vyděsit.
Internet nabízí mnoho webových stránek zaměřených právě na nejmenší děti. Přímo v prohlížeči na počítači či tabletu mohou sledovat pohádky nebo hrát hry, při kterých se naučí třeba poznávat barvy nebo zvířata.
Děti bývají velmi zvídavé a po čase se určitě nespokojí jen se specializovanými dětskými stránkami. K tomu, aby se ve chvílích bez dozoru nedostaly na stránky s takzvaným škodlivým obsahem obsahujícím například pornografii nebo drastické obrázky a videa, lze využít služby pro filtrování obsahu. Jednou z takových služeb je například služba OpenDNS, která dokáže přístup k webovým stránkám omezit na základě pravidel, která nastavíte.
Filtrování obsahu lze řešit také softwarově pomocí aplikací, které si nainstalujete na počítač. Rodičovský filtr, jak se takovému řešení říká, bývá často součástí například placených antivirových balíků. Je ale potřeba počítat s tím, že žádné z uvedených řešení nikdy nemůže být stoprocentní. Každý den vzniká mnoho nových stránek, které ještě nemusejí být v databázích, které rodičovské filtry využívají k blokování stránek.
Dalším vážným nebezpečím, se kterým se mohou vaše děti na internetu setkat, je sdílení obsahu prostřednictvím sociálních sítí. Samotné sdílení je natolik jednoduché a zdánlivě neosobní, že si děti často ani neuvědomují, komu své fotografie či videa vlastně zpřístupňují. Ty se pak velmi snadno mohou stát zdrojem pomluv a zesměšňování.
Je dobré dětem vysvětlit, aby na sdílení osobních informací na internetu byly opatrné a aby ostatním sdělovaly při nejmenším jen takové informace, které by jim dokázaly říci i v běžném životě tváří v tvář. A především aby nevěřily všemu, co jim cizí lidé prostřednictvím internetu sdělují.
Při komunikaci na sociálních sítích a diskusních fórech nemáte vy ani vaše děti šanci poznat, kdo se skrývá za jménem či přezdívkou na druhé straně. Dospělí lidé s postranními úmysly se mohou vydávat za děti, lákat je ke schůzkám nebo se snažit z nich pod různými záminkami alespoň vymámit fotografie.
Na možná rizika své děti nejlépe připravíte tak, že s nimi budete o možných problémech mluvit a hrozby anonymního internetu jim vysvětlíte. V ideálním případě tak, aby se nebály s jakoukoliv nezvyklou komunikací či závadným obsahem přijít za vámi.